Městské muzeum v Kadani - oficiální stránky
Mikulovická brána
Prohlídka města
Bašta
Radniční věž
Kadaňský hrad
Františkánský klášter
Domů
Novinky ARCHEOklub Výstavy Přednášky a akce Archiv Akce pro návštěvníky Pro školy Publikace Historie muzea Odkazy Kontakt
Domů » historie muzea

Historie muzea

Historie Městského muzea v Kadani

Historie muzea v Kadani je zahalena velmi silnou mlhou zapomnění. Shromážděné informace jsou pouze určitými konturami, které stav věcí spÚe naznačují, než aby jej plně popisovaly. Materiály, jež by mohly vypovídat o příběhu kada ňského muzea, se patrně ztratily nebo byly zničeny. Pokud nám vy, pamětníci, pomůžete ozřejmit minulost kada ňského muzea, budeme vám velmi vděčni.

1903 - 1935

V roce 1903 byl založen Spolek přátel muzea v Kadani, který téhož roku stál u příprav otevření samotného muzea. Poté, nejspÚe v součinnosti s kada ňskou radnicí, řídil až do roku 1945 i muzejní správu. Vedoucími členy spolku byli městští úředníci, a tak se zdá, že propojení vedení města s muzeem bylo spÚe neformálního charakteru. Určitou právní formu však mít muselo, jelikož korespondence spolku přicházela na radnici a tamní úředníci také vyřizovali muzejní záležitosti, které by měly spadat pod jeho agendu.

Vedení spolku se pravidelně volilo. Asi od jeho založení až do konce třicátých let stál v čele Eduard Hergl, jenž byl ve dvacátých letech také starostou Kadaně. Ve správě muzea asistoval předsedovi spolkový výbor, mezi jehož členy byly rozděleny všechny hlavní povinnosti. Výbor se scházel na radnici v zasedací místnosti, a to vždy, kdy bylo potřeba. Jednou za rok se pak sešel celý spolek, aby odsouhlasil výroční zprávu o své činnosti.

Spolek, a tím pádem i muzeum, byl příspěvkovou organizací, kde hlavní podíl zajišťovala kada ňská radnice společně s finančními dary jednotlivých členů spolku. Kromě finanční opory bylo muzeum závislé na obyvatelích Kadaně i při sbírkotvorné činnosti. Nemělo totiž tolik peněz, aby si mohlo dovolit kupovat velké množství exponátů. Proto se valná část jeho sbírek skládala z věcí, které se vztahovaly k místní historii. Kadaňští občané se tak podíleli na existenci svého muzea, což následně přispívalo k jeho podpoře a provázanosti s městem. Ostatně muzeum si na spojení s Kadaní zakládalo a za svůj hlavní cíl považovalo přiblížení historie města současníkům. Městské muzeum v Kadani bylo od druhé poloviny dvacátých let členem Svazu muzeí severozápadních Čech. V rámci svazu se podílelo na výstavách, které se vztahovaly k tomuto regionu.

Historicky první muzejní budovou se stala bývalá farní škola ze 16. století, dnes dům č. p. 83 za farním kostelem Povýšení sv. Kříže. Jak pravily dokumenty: „Hlavním účelem muzea je vystavovat to, co se dochovalo po předcích, a to jak z města, tak i z okolí, případně ze sousedních krajů, aby mohli historik, zájemce o etnografii, živnostník, prostě všichni návštěvníci muzea nalézt hlubokou úctu před působením předků.

V roce 1928 se Spolek přátel muzea rozhodl zvětšit prostor určený pro výstavy a začal s přestavbou domu č. p. 83. Během ní bylo muzeum pro veřejnost uzavřené. Ve stejné době ale došlo k prvnímu rozšíření výstavních prostor. Po dohodě s tehdejším farářem byla pro muzejní potřeby propůjčena a upravena tzv. Růžencová kaple, která s vlastní budovou muzea přímo sousedila. Její slavnostní otevření se konalo 20. května 1928. Sloužila k prezentaci exponátů církevního původu.

V roce 1934 bylo v Kadani evidováno 220 přátel muzea. Podle tohoto vysokého čísla se zdá, že členství v muzejním spolku se pro kada ňské obyvatele stalo prestižní záležitostí. Členské příspěvky sice pomohly muzeum převést dobou hospodářské krize, avšak finanční tíse ň zřejmě zcela neodstranily. I když se kada ňská radnice velmi snažila o pomoc obesíláním mnoha sdružení v Československé republice, přesto musel v témže roce spolek své muzeum odhlásit ze Svazu muzeí severozápadních Čech pro nemožnost zaplacení členského příspěvku ve prospěch této regionální organizace.

1935 - 1945

Velmi důležitým mezníkem se stal rok 1935. Tehdy se totiž kada ňská obyvatelka Maria Janka rozhodla věnovat muzeu svůj dům. Spolek se rozhodl vytvořit z něho hlavní muzejní sídlo. Jednalo se o rohový objekt na náměstí č. p. 115 (pamětníci si právě tuto budovu nejvíce spojují se vzpomínkami na místní muzeum). Po nutné stavební přestavbě bylo šest nových expozičních místností ve ”stopatnáctce” otevřeno slavnostní vernisáží v neděli 2. června 1935. Muzejní správce musel od té doby provádět návštěvníky po všech třech domech, kde kada ňské muzeum sídlilo.

Po připojení Sudet k Třetí řÚi přišli úředníci Sudetské župy s myšlenkou, že vlastivědná muzea jsou již nepotřebná. Jejich hlavní cíl, vymezovat Němce a jejich historii vůči Čechům, byl totiž připojením k Německu naplněn, a tak muzea pozbyla smyslu své existence. Uvažovalo se proto o zrušení všech vlastivědných muzeí, mezi něž patřilo i to kada ňské. Nakonec zvítězil názor, že před muzei stojí jiný, nový cíl, a sice pěstovat v obyvatelích v čase války lásku k německé vlasti a národu. NejspÚe v roce 1939 či 1940 vstoupil spolek do Jednoty německých vlasteneckých muzeí v župě Sudety. Pod jejími křídly se pak pravděpodobně účastnil výstav a aktivit, jež měly aktivně působit na obyvatelstvo ve válečných časech. Díky tomu muzeum přečkalo až do roku 1945, kdy bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto. Touto událostí ale národnostně německá etapa městského muzea končí. Své působení v Kadani ukončil rovněž původní muzejní spolek.

1945 – 1975

V roce 1945 přešlo muzeum pod správu nové radnice, pro kterou se podle všeho, minimálně alespo ň ve čtyřicátých letech, stalo nechtěným přívažkem. Peníze, které na ně pravidelně ze svého rozpočtu vyčle ňovala, zajišťovaly jen to nejnutnější, což se v budoucnu projevilo na stavu budovy. Vedení muzea se přesunulo pod správu Okrašlovacího spolku v Kadani. Ještě v roce 1949 nebyl proveden soupis majetku muzea a lidé, kteří se snažili vyvíjet alespo ň nějakou muzejnickou činnost (kada ňští učitelé), měli po roce 1948 nařízeno, že tak budou činit pouze dobrovolně a bez nároků na jakoukoliv odměnu.

Situace se pomalu zlepšovala od 29. května 1951, kdy byla zřízena přímo funkce muzejníka. Ujal se jí ing. Dolobko. Činnost muzea se postupně rozvíjela. V roce 1957, již za ředitele Krabce, bylo tehdejší Okresní vlastivědné muzeum v Kadani pochváleno za to, že ze všech muzeí Karlovarského kraje má nejlepší výsledky v práci s mládeží. Při muzeu byl totiž o rok dříve založen kroužek mladých archeologů, kam docházeli žáci kada ňských škol. ”Služebně” starším však byl Spolek přátel muzea, který byl založen už v roce 1950. Tento spolek ale neměl se svým německým předchůdcem nic společného. Organizoval příznivce muzea, kteří se v jeho rámci podíleli na muzejní činnosti přednáškami, spoluprací na výstavách apod.

Po únoru 1948 se začala práce všech muzeí centrálně řídit. To znamenalo vést muzeum podle oběžníků, které zasílalo ministerstvo kultury. Oběžníky jasně vymezovaly aktivitu, kterou mohli pracovníci všech muzeí vyvíjet. Od historie se muzea odvrátila především k politice a propagandě. Jedna z takových příruček z roku 1955 se dochovala: výstavy měly reagovat na důležitá usnesení Komunistické strany Československa, případně vlády Československé republiky. Hlavním tématem tehdy byla podpora zemědělství, neboli propagace družstev a vstupu do nich. Vedle toho se mohlo zvolit i nějaké místní téma, např. plnění plánu výkupu zemědělských produktů, výborné výsledky práce místního závodu, obnovení těžby v dříve opuštěném dole apod. Mezi hlavní stálice výstav pak patřila každoroční oslava měsíce československo-sovětského přátelství (7. listopadu – 12. prosince). Každá výstava měla na návštěvníky ideově působit a zajistit tak správný, dobou vyžadovaný názor.

Po roce 1960, kdy Kadaň přestala být okresním městem, se místní muzeum stalo opět městským muzeem a jeho činnost postupně více a více upadala. Budova chátrala, až bylo v roce 1972 rozhodnuto muzeum v č. p. 115 uzavřít a sbírky přestěhovat na kada ňský hrad. Přitom už v roce 1957 si pracovník muzea stěžoval na nevhodnost rozpadajícího se objektu a už tehdy žádal přesun do zrušeného františkánského kláštera. Na hradě setrvaly pravděpodobně tehdy nepřístupné exponáty po tři léta, načež bylo v roce 1975 muzeum úplně zrušeno a všechny jeho sbírkové předměty převezeny (předány) do Okresního vlastivědného muzea v Chomutově, kde jsou evidovány dodnes.

Mezidobí 1975 - 1999

Nejnovější dějiny kada ňského muzea jsou spojeny s někdejším klášterem františkánů, uzavřeným násilným zásahem Státní bezpečnosti na jaře 1950. S nutností postarat se o opuštěnou budovu se objevily plány počítající s tím, že by se v klášteře zřídilo církevní muzeum. Nedošly ale naplnění a od roku 1954 se do té doby prázdný objekt stal zřejmě až do raných 60. let (?) sídlem pobočky karlovarského Státního archivu.

Nejdéle v roce 1971 klášterní budovu převzalo Okresní vlastivědné muzeum v Chomutově. To ji hodlalo využívat jak pro výstavy, tak i jako svůj depozitář. Počítalo s otevřením expozic v celém klášteře, ale z původních velkých plánů byly nakonec v roce 1972 zpřístupněny jen výstavy o dělnickém hnutí a o průmyslových podnicích v regionu. Výstavy přetrvaly jen krátký čas a od druhé poloviny sedmdesátých let sloužil klášter výhradně jako depozitář. Rozpadající se budova ožila lidmi opět až na sklonku roku 1987. V části křížové chodby a v kapli sv. Kateřiny byly postupně uspořádány výstavy kada ňských výtvarníků, dále samostatné prezentace grafik akad. mal. Herberta Kiszy a do třetice současných českých miniaturistů a šperkařů. Vernisáže byly vždy spojeny s koncertem v refektáři. Tyto slibné a bohatě navštěvované aktivity byly ale na jaře 1988 znovu přerušeny s poukázáním na zajištění nutné bezpečnosti provozu kláštera jako depozitární budovy. Veřejné muzejní aktivity tak opět na několik let ustaly. Okresní muzeum přestalo klášter užívat v roce 1991, odkdy byl prázdný. V souvislosti s celkovou stavební rekonstrukcí objektu (1995 – 2003) a hledáním jeho dalšího využití proběhla na Městském úřadě v Kadani první jednání o obnovení muzejní expozice až v listopadu 1996.

Od roku 1999

Na výstavní činnost i název „Městské muzeum v Kadani“ se navázalo v květnu 1999, kdy došlo ve sklepních prostorách Františkánského kláštera k otevření po dlouhé době první nové stálé expozice, věnované mineralogickým zajímavostem, zkamenělinám a historii dolování na Kadaňsku a Chomutovsku. Počátkem října 2001 byla ustavena komise odborníků pověřená přípravou stálých expozic historického zaměření a tudíž i rozšíření výstavní nabídky. V květnu 2004 se realizovala část těchto návrhů zpřístupněním stálé expozice o dějinách kláštera a o rok později se otevřel další expoziční okruh věnovaný dějinám středověké Kadaně.

Text: Mgr. Jiří Kopica

Kalendář akcí

Dnes je:
pondělí - 29. květen 2017
« květen - 2017 »
PO ÚT ST ČT PA SO NE
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031... ... ... ...

Připravované výstavy
a přednášky

Karel IV. v Kadani

Začátek: 30. 05. 2017 v 17:00

přednáška

Jan Hasištejnský z Lobkowicz (1450 - 1517)

Začátek: 02. 06. 2017 v 17:00

výstava
Oficiální stránky Městského muzea v Kadani | Provozovatel: Kulturní zařízení Kadaň | © 2008 - 2017 Kulturní zařízení Kadaň | tvorba stránek