Svým nástupcům... Scénické čtení z Vlastního životopisu Karla IV.

začátek 12. září 2009 - 19:00 h. * konec 12. září 2009

Repríza scénického čtení z autobiografie císaře a krále Karla IV., který před 635 lety, v září 1374, podruhé navštívil město Kadaň. Pořad se koná jako připomínka této události a jako volná součást Dnů evropského kulturního dědictví.

Karel IV. (1316-1378), římský císař a český král. Původně pokřtěn jako Václav. Nové jméno, pod nímž pak vstoupil do dějin, dostal v chlapeckých letech při obřadu biřmování za pobytu v Paříži u svého strýce, francouzského krále z rodu Kapetovců. Zatímco o princovu dětství stráveném v Čechách historie mnoho neví, pařížská léta jsou již projasněna větším množstvím zpráv. Karel dostal soustavnější průpravu ve dvorské etiketě a rytířských dovednostech, ale získal rovněž dobré vzdělání v náboženství a filosofii, byl prvním z našich králů, jenž uměl číst a psát. Později (ale ještě v mladých letech) v Itálii, Korutanech a Tyrolích i v rodných Čechách prokázal svůj diplomatický a politický talent, který jej posléze dovedl i za římskou a českou korunou. Císař a král Karel vyhledával chvíle rozjímání a duchovního zpytování při hledání ponaučení a snažil se ve zralejší době působit i jako ten, kdo předává zkušenosti nabyté svým lidským poznáním běhu okolního světa a jeho souvislostí světských i duchovních. Svědectví o tom zanechal i ve vlastních literárních dílech, a to nejen v Moralitách ze začátku 40. let 14. století, v Korunovačním řádu, připraveném ke slavnostnímu pomazání na českého krále v roce 1347, nebo v Legendě o svatém Václavovi (nejpozději z roku 1355). Objevují se i v zákoníku pro český stát Maiestas Carolina (z let 1348 - 1355), nakonec nikdy nevyhlášeném, nebo v pozdějším říšském zákoníku Zlatá bula Karla IV. (1356). Tyto znaky však vidíme už v Karlově nejintimnějším díle - ve Vlastním životopise - který začal psát po své volbě římským králem v roce 1346.

Tento asi nevýznamnější český panovník navštívil své město Kadaň celkem dvakrát. Poprvé se tak stalo na přelomu května a června 1367, kdy městu udělil privilegium na konání výročního trhu začínajícího svátkem Povýšení sv. Kříže (14. září). Podruhé vážil cestu na podzim 1374, tedy právě před 635 lety. Jeho pobyt ve zdech města Kadaně dokládá jím vydaná listina ze dne 8. září 1374, kterou oprávnil kadaňské měšťany k tomu, aby mohli zakládat vinohrady okolo města podle všech svobod, jaké mají obyvatelé Měst pražských. Německy psaný dokument se dodnes dochoval a je uložen v kadaňském okresním archivu. Kadaň byla spolu s Loktem a Auerbachem v tzv. České Falci (jde o území zhruba mezi Chebem a Norimberkem) zastávkou na císařově cestě z Prahy do Norimberka, kam dorazil před 21. zářím. Politickým cílem Karlovy cesty do tradičního říšského sněmovního města bylo získání podpory kurfiřtů, volitelů římského krále, pro kandidaturu svého syna Václava IV. (1361-1419) na říšský trůn. Karla na cestě doprovázel zmíněný syn Václav, korunovaný český král (od r. 1363), a nejvyšší dvorští úředníci - olomoucký biskup Jan ze Středy, donedávna císařův kancléř, dále hofmistr Petr z Vartemberka, mistr komory Těma z Koldic, hejtman v České Falci Boreš z Oseka, lehnický vévoda Ruprecht a nováček u dvora Hynek z Valdštejna.

Mgr. Lukáš Gavenda