V květnu 2004 došlo k otevření další nové expozice Městského muzea. Vznikla v součinnosti Města Kadaně, Ústeckého kraje, Biskupství litoměřického, Oblastního muzea v Chomutově, Státního okresního archivu v Kadani a dalších institucí. Je umístěna v přízemí kláštera, který sám o sobě tvoří významný "exponát". Inspiruje totiž utváření této stálé výstavy a ta jej pak zpětně doplňuje. Architektura i vybavení klášterní budovy, včetně umělecko-řemeslných děl, jakými jsou např. nástěnné malby, tvoří nedílnou součást kulturní nabídky, kterou muzeum svým návštěvníkům zprostředkovává. Součástí putování muzeem je i prohlídka gotického klášterního kostela s barokním mobiliářem. Náhrobní thumba zakladatele kláštera Jana Hasištejnského z Lobkovic, rok 1517

Návštěvník nově otevřené expozice s historickým zaměřením projde z klášterní vrátnice do křížové chodby, kde jsou vystavena některá díla se vztahem ke klášteru jako působišti františkánského řádu. Spolu s kostelem si bude moci prohlédnout sakristii s ukázkou bohoslužebných potřeb. Dveřmi někdejší klausury, která vymezovala prostředí odloučení rozjímajících řeholníků od rušivých podnětů okolního světa, se projde dalšími rameny křížové chodby hlouběji do útrob klášterní budovy ke kapli sv. Kateřiny. Tam se návštěvník seznámí s dějinami kultu Čtrnácti sv. Pomocníků, patronů kláštera, a s některými uměleckými artefakty, které v souvislosti s ním vznikly.

Křížová chodba

Trasa vede dále k rajskému dvoru s restaurovanou pozdně gotickou fasádou z roku 1500 a také do obvodu klášterní kuchyně a jídelny. Právě v jižním traktu budovy, v předsíni jídelny, je možno se blíže seznámit se vznikem františkánství a životy významných světců řádu. Je zde k vidění i typické františkánské řeholní roucho. Ke slovu se dostane také stavební historie kláštera. Expozice ji přibližuje převážně za pomoci archeologických nálezů a jiných objektů, dokumentujících vývoj budovy již od doby jejího vzniku na konci 15. století. Po bocích předsíně se nachází jídelna s barokním zařízením a komora s vchodem do původně zásobárenského sklepa. V komoře se rozvíjí téma středověké kuchyně.

Průhled dveřmi do zásobárenskému sklepu

Budova kláštera je známa i svými sklípkovými klenbami, které jsou v ní použity celkem ve třech prostorách. Podle jedné z teorií sloužily místnosti se sklípkovou klenbou jako prostory vyhrazené spíše zakladatelskému rodu pánů Hasištejnských z Lobkovic. Jednalo by se tak o velice luxusní interiéry palácového typu.

Bývalé cely františkánů nacházející se v 1. patře kláštera

Celé první patro zaujímá dormitář - cely řeholníků. V jedné ze dvou cel, přístupných v rámci 2. prohlídkového okruhu, nahlédne návštěvník do františkánské každodennosti, ve jiné cele je umístěn hodinový stroj z 18. století (uvádí se do provozu jen v letní sezóně nebo při mimořádných příležitostech).

Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků
historie

Městské muzeum v Kadani sídlí v budově někdejšího františkánského kláštera, jejíž historie je vskutku rozmanitá. Posuďte sami z následujícího stručného výtahu.

První zmínka o kapli Čtrnácti svatých Pomocníků na návrší západně od Kadaně pochází z roku 1469. Původně sloužila pouze jako kaple poutní. Františkáni k ní byli uvedeni až na jaře 1473. Došlo k tomu snad na přání kadaňských měšťanů, kteří tím kapli obohatili o další rozměr - kromě své poutní funkce se nově stala srdcem prvotního kláštera, byť jen na krátkou dobu, než by byl dokončen nově založený prostornější kostel. Kněžiště velkolepěji pojatého chrámu bylo vysvěceno na podzim 1480, trojlodí pak o Velikonocích 1493. Ve výzdobě se odrazilo postavení a ambice příznivců kláštera, příslušníků rodu pánů Hasištejnských z Lobkovic, kteří lokalitu v lednu 1481 získali od panovníka do svých držav. Právě jim vděčíme za následnou výstavbu finální kamenné budovy nahrazující františkánské provizorium z doby hned po příchodu řeholníků v roce 1473. Díky tomu jsou považováni za zakladatele kláštera. Zašlou slávu této epochy dokládají lobkovické náhrobky v klášterním kostele i raně renesanční malby na jeho stěnách. S jistou dávkou pravděpodobnosti lze se stavební aktivitou Lobkoviců spojit i výskyt sklípkových kleneb v několika prostorách dnešní klášterní budovy.

Náboženské spory mezi luterány a katolíky v 16. století rozvoj kláštera brzdily nebo i přerušovaly. Určité obrození nastalo až ve 2. polovině 17. století, kdy došlo k renovaci budov. Nový inventář získal tehdy i kostel, obohacený o přístavbu dvou nových kaplí. Následující věk ale přinesl také několik nepříznivých událostí. 14. října 1742 byla dotčena střelbou a zabíjením důstojnost kostela. Protihabsburská koalice v čele s Francií právě vedla válku s Marií Terezií. Francouzští vojáci použili kostel při jednom ze svých tažení zdejším krajem jako své útočištì a zabarikádovali se v něm. Následný útok císařských jej proměnil v tratoliště krve. Část Francouzů nepřežila, jiným se pak františkáni snažili u císařských generálů vyprosit milost. Dodnes tyto chvíle připomínají prostřílená barokní vrata hlavního vstupu do kostela… Ke konci století poškodily klášter ještě reformy Josefa II. Vedle nuceného uzavření noviciátů, kde se vychovával řeholní dorost, byl císařovým nařízením z roku 1785 omezen početní stav kadaňské františkánské komunity z tehdejších šestatřiceti řeholníků na pouhých dvanáct. � lo o kompromisní výsledek jednání, kterým se podařilo úplné zrušení kláštera odvrátit. O pět let později bylo františkánům zakázáno žebrat, takže si museli buť vystačit s příspěvky Náboženského fondu, anebo vypomáhat v církevní správě. K zajištìní pravidelného přísunu hmotných prostředků nutných k údržbě budovy i klášterního hospodářství je josefínská opatření donutila otevřít i malou hospůdku, přičemž využili produkci vlastního pivovaru.

Po klidnějším devatenáctém století nastávají další zlomy až v polovině 20. století. Během války museli františkáni postoupit polovinu svých budov Wehrmachtu pro potřeby Hitlerjugend. Po válce nastalo opět několik let relativního klidu, ale pak přišla rána. Jaro 1950 znamenalo ukončení staleté tradice řádu v Kadani. Komunistický režim totiž mužské kláštery v Československu uzavřel. Dlouhá desetiletí byl objekt využíván jako archiv nebo depozitář a vinou nedostatečné údržby pomalu chátral. V roce 1991 se opět vrátil do rukou Řádu menších bratří - františkánů, kterému však chyběly jak finanční prostředky na opravu, tak i dostatek řeholníkù pro obnovu řádové komunity, a proto se rozhodl předat roku 1994 areál Biskupství litoměřickému.

Biskupství vyhovělo zájmu Města Kadaně o využití objektu a roku 1995 s ním uzavřelo dlouhodobou nájemní smlouvu, na jejímž základě došlo ke generální rekonstrukci areálu (1995 - 2003). Ministerstvo kultury zařadilo tento projekt obnovy, jenž byl majoritně financován z městského a státního rozpočtu, do Programu záchrany architektonického dědictví České republiky. Vládním usnesením došlo k prohlášení klášterního areálu za národní kulturní památku. Poutní kostel Zvěstování Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků se ve stejné době - na podzim 1995 - dočkal pro rozvinutí násilně přetržené náboženské tradice svého znovuvysvěcení a obnovení bohoslužeb. V roce 1999 byla v historických sklepích zpřístupněna expozice Městského muzea věnovaná mineralogii, geologii, archeologii a dějinám hornictví v regionu (1. muzejní okruh). V září téhož roku zahájila v části klášterní budovy, svém novém sídle, provoz kadaňská Základní umělecká škola. Květnem 2004 se pro veřejnost otevřela i nová, historicky zaměřená muzejní expozice o dějinách kláštera (2. muzejní okruh) a byly zahájeny první etapy soustavných restaurátorských prací v klášterních interiérech. Jaro 2005 přineslo zpřístupnění stálé výstavy o dějinách města (3. muzejní okruh). Tím se také spojila minulost se současností…